Lythrum virgatum L. – kyprej prutnatý

Čeleď: Lythraceae – kyprejovité

Status: C2

Popis: Kyprej prutnatý je vytrvalá lysá bylina s dřevnatějícím oddenkem, která dosahuje výšky 50–120 cm. Čtyřhranná přímá lodyha se v horní části větví a postranní větve prutovitě odstávají. Listy vyrůstají na lodyze vstřícně v křižmostojném postavení, jsou přisedlé a celokrajné, úzce kopinatého až čárkovitého tvaru a nabývají obvykle 2–13 cm délky a 0,5–2 cm šířky. Listy se v horní části lodyhy postupně zmenšují a plynule přechází v listeny podobného tvaru. Květenství jsou koncová a dosahují až 20ti cm délky, jedná se o štíhlé a řídké klasy složené ze svazečků květů. Květy jsou šesti-četné s vyvinutou češulí (na jejich stavbě se tak podílí i květní lůžko). Kališní lístky jsou široce trojúhelníkovité, blanité a načervenalé. Korunní lístky kopisťovitého tvaru dorůstají 6–10 mm délky, jsou sytě růžové až červenofialově zbarvené. Z celkem 12ti tyčinek je polovina nápadně kratší než zbylých šest (viz odstavec Ekologie). Plodem jsou podlouhle vejcovité tobolky otevírající se dvěma chlopněmi a uvolňující větší množství semen.

Možná záměna: Běžný kyprej vrbice (Lythrum salicaria) se liší hustším květenstvím, krátkými chlupy na češuli, rubu listů či hranách lodyh (druh L. virgatum je lysý) a srdčitou poloobjímavou bází listů (L. virgatum má listy na bázi klínovitě zúžené).

Rozšíření: Celkový areál druhu se táhne od Polska, ČR a Rakouska až do střední Asie a na jižní Sibiř, na sever dosahuje středního Ruska a na jih do Itálie, Malé Asie a na Kavkaz.

Druh je v ČR znám pouze z úvalů jižní a střední Moravy a z povodí horní Odry na Ostravsku. Do Čech byl v devadesátých letech zavlečen na druhotné stanoviště nedaleko Lanškrounu. Těžiště rozšíření druhu leží v nížinách, výše se vyskytuje jen výjimečně.

Ekologie: Kyprej prutnatý osidluje především vlhké louky v zaplavovaných aluviích větších řek nebo na březích stojatých vod, méně často také pobřežní křoviny a lemy lužních lesů. Dokáže však růst i na biotopech spojených s lidskou činností, jako jsou okraje komunikací či dočasně zaplavovaná pole. Druh vyžaduje živinami bohaté půdy a dostatek světla, je schopný tolerovat i zasolení. Kvete od června do srpna, květy jsou opylovány hmyzem.

Rod kyprej (Lythrum) disponuje důmyslným systémem bránícím samosprášení - tzv. tristylií. U rostlin v populacích lze rozlišit tři různé typy květů, které se liší kombinací délky čnělky (krátká, střední, dlouhá) a výškou tyčinek (6 nízko + 6 středně, 6 nízko + 6 vysoko, 6 středně + 6 vysoko). Na jedné rostlině jsou vždy jen květy jednoho typu. Zároveň jsou v každém typu květu poněkud odlišným způsobem prostorově orientovány tyčinky a blizna, takže opylení je možné jen mezi odlišnými květními typy. Například pyl z vysoko postavených tyčinek je tak určen pro dlouhé blizny jiného typu květů na jiné rostlině apod., což účinně brání, aby byla rostlina opylena svým vlastním pylem.

Ohrožení a ochrana: Druh patří mezi silně ohrožené taxony naší flóry. V průběhu minulého století vymizel na převážné většině svých původních lokalit (severní, střední a jižní Morava) a v současnosti přežívá pouze na jihovýchodním cípu Moravy (na sever cca po Lednici). Příčinou značného ústupu kypreje prutnatého byly především meliorační úpravy krajiny, na zániku některých lokalit se podílela se i výstavba novomlýnských nádrží. Kyprej prutnatý se v ČR vyskytuje na hranici areálu svého souvislého rozšíření, což je rovněž jednou z příčin jeho vzácnosti.

Literatura:

Dvořáková M. (1997): Lythrum L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 53–60.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!